Vysvětlení Městského divadla ke koncertu Kryštof – jako reakce na dotaz čtenáře Petra Nezhyby PV Večerníku v rubrice Hlas lidu hlas boží

Rozhodnutí uspořádat koncert kapely Kryštof 23. 10. 2018 v Městském divadle, a ne jinde, vzniklo na základě nabídky pořádající agentury ZL Production, a.s., která chtěla uspořádat koncerty v divadelních sálech.

Agentura tento a podobné koncerty pořádala v rámci tzv. podzimního turné po divadlech pod názvem JenPísničkyTOUR 2018: 21.10. Havířov, 23.10. Prostějov, 24.10. Uherské Hradiště, 1.11. Brno, 4.11. Zlín,7.11. Velké Meziříčí,15.11. Mladá Boleslav, 18.11. Česká Lípa,20.11. Most, 27.11. Tábor, 30.11. Svitavy, 2.12. Hradec Králové, 22. 10. Havířov, 24. 10. Kroměříž, 25. 10 Uherské Hradiště, 23. 11. Most.

Agentura ZL Production, a.s. si prostory divadla pronajala a také stanovila, v jaké ceně, odkdy a v jakém režimu se budou prodávat vstupenky. V pokladně divadla byl tedy zahájen přímý prodej 4. 6. 2018 (tento termín byl stanoven jednotně pro všechny výše uvedené podzimní koncerty), téměř všechny vstupenky byly vyprodány během dvou dnů, za základě svolení pořadatele bylo pár zbylých vstupenek dáno ve středu 6. 6. do online prodeje. Pokud si někdo pronajme divadlo na pořádání koncertu, platí nájemné, náleží mu tržba z prodeje vstupenek a má současně možnost odebrat si zdarma libovolný počet vstupenek, které si distribuuje sám. Pořadatel ZL Production, a.s., si odebral v režimu darování, tzn. zdarma, celkem 25 vstupenek, které si distribuoval mimo Městské divadlo.

Koncept uspořádat koncert kapely Kryštof v divadlech nebo ve sportovních halách je zcela v rukou pořadatele a musí tomu být přizpůsobena dramaturgie a technické zabezpečení, především ozvučení koncertu. Městské divadlo rádo přijalo nabídku být zařazeno v tomto turné po divadlech. Ano, dostalo se jen na 532 fanoušků kapely Kryštof. Na jiné fanoušky se možná dostane při dalším turné, které už nemusí být v divadlech, ale třeba v těch sportovních halách.

Na koncertu jsem byla osobně a myslím, že frontman kapely Richard Krajčo (mimochodem skvělý herec, držitel Thálie za Deštivé dny) si právě možnost velmi blízkého kontaktu s diváky v menším divadelním sále užíval. Koncert měl určitě jinou atmosféru než ve sportovní hale a jsem přesvědčena, že tak byl naplněn záměr pořadatele i kapely Kryštof.

Jana Maršálková, ředitelka divadla

 

Opravy Národního domu prodej abonmá neomezí

Abonentní vstupenky na sezónu 2018/2019 bude Městské divadlo v Prostějově prodávat na obvyklém místě – v divadelní pokladně. „S tím, jak roste lešení na Národním domě, se množí dotazy lidí, zda vůbec budeme prodávat předplatné a kde,“ sdělila ředitelka divadla Jana Maršálková s tím, že k určité nejistotě lidí přispěly i informace, že Národní dům se bude stěhovat do stanu na náměstí. „Toto dočasné opatření se týká pouze restaurace. Do provozu divadelní pokladny opravy Národního domu nijak nezasáhnou. Prodej abonmá bude zahájen v pondělí 18. června a s výjimkou nedělí se bude prodávat až do konce měsíce a potom zase od 6. srpna do 6. září, “ informovala ředitelka. První divadelní představení je podle jejích slov naplánováno na 4. října.

(eze)

 

 

110 let Národního domu – ohlédnutí

110. výročí nejsou žádné zásadní kulatiny, ale přesto jsme je v Městském divadle chtěli připomenout a oslavit.

30. listopadu, na den přesně, kdy byl před 110 lety slavnostně otevřen Národní dům, jsme na jevišti Městského divadla přivítali Magdalenu Koženou a Ondřeje Havelku a jeho Melody Makers. Ovace vestoje a slova diváků jako „nezapomenutelné, povznášející, obdivuhodné a mimořádné“ nás těšily a zahnaly naše počáteční obavy a nejistotu, s jakým ohlasem se tato náročná nabídka setká.

Na sobotu 2. prosince jsme připravili divadelní lahůdku – pozvali jsme mima Radima Vizváry. Dopolední představení pro děti se zcela zaplněným hledištěm, rozzářené a vykulené oči dětí, závěrečná hra s papírem a slova jednoho z dětských diváků „pantomima, to je taková pohádka, kde se nemluví, ale všemu rozumíš“ nepotřebují komentář. A to jsme jen trochu tušili, co nás čeká na večerním představení Radima Vizváry Sólo, za něž byl oceněn Cenou Thálie. Hlediště sice zcela zaplněné nebylo, ale o to silnější byl kontakt jeviště a publika. Divadelní sál opět zažil standing ovation a prkna jeviště budou ještě dlouho vzpomínat, kolik příběhů a s jakou invencí nám přinesl jediný člověk jen krásou pohybu a jevištní řečí. Těžko jsme po skončení představení hledali, někteří i mezi slzami, slova.

V tutéž sobotu jsme ještě stihli odpoledne otevřít prostory Městského divadla návštěvníkům, a to opravdu „od sklepa až po půdu“. Otevřený dům jsme koncipovali jako volnou prohlídku, na které jsme návštěvníky vedli mapkou, informačními texty a šipkami a nechali jsme na nich, kudy a kam se vydají. A lidé se opravdu vydali, přišli a poctivě zvládli všechny schody od suterénu až nahoru na půdu. Přijali pozvání na vánoční punč a koláčky, s upřímným zájmem zavítali často poprvé do našich kanceláří, aby viděli, kde vlastně úřadujeme a kde vzniká divadelní program. A nenechali si ujít půdu s překvapením. Mohli vidět na vlastní oči jeden ze dvou secesních kandelábrů, které před více než 75 lety Němci demontovali z vestibulu divadla a které jsou stále uloženy v prostorách Národního domu. Osvícen jevištním reflektorem svou nezměněnou krásou všechny překvapil a okouzlil.

Sobota 2. prosince byla pro nás v Městském divadle tečkou za oslavami výročí. Tečkou i za všemi přípravami, za něž patří poděkování všem mým spolupracovníkům v divadle. Bez jejich každodenního nasazení, iniciativy a srdce by žádný ředitel nic nezmohl.

Chtěla bych také poděkovat všem divákům a návštěvníkům, kteří přišli a oslavy s námi sdíleli. Vážení a milí diváci, ani nevíte, jak vaše přítomnost a ohlasy, někdy i slova chvály, jsou pro nás důležité. Dávají naší práci smysl a dávají nám také impuls a odvahu zase hledat pro vás něco výjimečného a zajímavého.

I našim předkům náleží uctivé „děkujeme“. Národní dům stavěli s entuziasmem, odvahou a velkorysostí jako místo a prostor pro kulturu a setkávání lidí. Dohlédli až k nám, do budoucnosti, postavili budovu, která nejen zdobí naše město, ale je místem, které stále slouží svému účelu – divadelní představení ročně navštíví téměř 50 tisíc diváků, spolková i restaurační část denně žije spoustou různých společenských, vzdělávacích a spolkových akcí. Jsem hluboce přesvědčena, že nás všechny, kteří sem přicházíme, genius loci Národního domu vždycky svou Kotěrovou ladností a noblesou ozáří a povznese.

Naši předchůdci nám tu zanechali dar, o který je třeba pečovat se vší úctou a vážností. Nepochybně tak činí současný vlastník budovy, statutární město Prostějov, a tak i jemu náleží upřímná slova díků. Rozsáhlé opravy v následujících dvou letech zase vylepší kondici Národního domu a my se budeme těšit z jeho krásy.

Jana Maršálková

ředitelka Městského divadla v Prostějově

 

Ředitelé položili dušičkové věnce na hrob prostějovských mecenášů Vojáčkových

Položením dušičkových věnců uctili ve středu 1. listopadu ředitelka Městského divadla v Prostějově Jana Maršálková a ředitel společnosti Národní dům Jan Páleník památku mecenášů Národního domu v Prostějově manželů Karla a Karly Vojáčkových. Naplnili tak přání Karly Vojáčkové formulované v její poslední vůli: „Na udržování pomníku a hrobu mého manžela Karla Vojáčka odkazuji 2000 K, slovy dva tisíce korun. Fond tento má spravovati obecní rada města Prostějova, a když by nebylo celých úroků z něho v některém roku k tomuto účelu potřebí, mají se upotřebiti pro stravovací fond v městském chudobinci. Na „Dušičky“ budiž však každý rok věnec na hrob položen“.

„Poslední vůle Karly Vojáčkové visí ve zkušebně pěveckých sborů a máme ji tak pořád na očích. Na stuhy jsme nechali napsat, že na Vojáčkovy myslíme s úctou a poděkováním. Určitě by měli radost, že Národní dům slaví 110 let v takové kondici,“ prohlásila ředitelka divadla Jana Maršálková.

Manželé Karla a Karel Vojáčkovi, prostějovský lékárník a starosta a významná mecenáška, odkázali ve svých závětích na zbudování českého divadla v Prostějově dohromady 170 tisíc korun. Tato částka se stala rozhodujícím impulsem pro stavbu Národního domu.

Dnešní národní kulturní památka Národní dům byla slavnostně otevřena 31. listopadu a 1. prosince 1907. Již 110 let plní Národní dům sen generací českých vlastenců a spoluvytváří společenské i kulturní dějiny města.

(eze)